ČEZ Jizerská 50

59. ČEZ Jizerská 50 je již minulostí a co k tomu výstižného dodat? Bylo to silné! Vše mi vyšlo, jen celkový čas byl o hodinu pomalejší, než jsem původně plánoval. Natrénováno jsem měl snad nejvíc v mé běžkařské historii, forma byla na mé straně. Sníh se zprvu také zdál také rychlý a podmínky byly dobré. Ale nejelo to! Nejen mě ale defacto všichni zajeli pomalejší časy než kdy dříve a všichni se shodli v tom, že to letos bylo ukrutně těžké! Přestože můj čas 5:58:04 hodiny rozhodně nebyl podle představ, závod jsem si maximálně užil! Musím zmínit skvělou organizaci, atmosféru a také osobní support, na kterém se podíleli moji přátelé a rodina.

Velkou změnou oproti mým dřívějším účastem byl start z páté vlny, dříve jsem vždy startoval s elitou, což ovlivnilo nízké úvodní tempo. Po několika kilometrech se již tempo srovnalo a startovní pozice mě tolik nelimitovala, protože prvních 10 km se prakticky jen stoupá. Přestože denní teplota byla okolo minut pěti, bylo mi celý vedro, jel jsem naplno! V polovině trati na Jizerce jsem si podle plánu musel ze sledge odskočit a absolvovat „čůrpauzu“, což díky předchozímu zajištění supportu nebyl výrazný problém ani časová ztráta. 

Mezičas na Jizerce naznačoval, že rychlé to dnes nebude, ale rozhodně jsem neměl v plánu zvolnit. Druhá polovina trati je vždy pomalejší, protože závodníci absolvují náročné tříkilometrové stoupání ze Smědavy, kdy má první kilometr průměrný sklon 12 procent. Bylo to těžké, ale atmosféra byla skvělá. Kromě samotných závodníků byli na trati také fanoušci, což v krásné přírodě Jizerských hor stupňuje zážitek. Zbývalo 15 km do cíle, cítil jsem se dobře, žádná krize, ale sníh zkrátka nejel a nebyl důvod již více plýtvat silami. Zvolnil jsem a užíval si návrat na Jizerskou 50. Letošní běžkařská sezóna byla trošku nadplán, ale příští zimu se do toho chci opřít naplno a objet další ikonické eventy v rámci Ski Classic.